rafalmazur11

Klíčem k řešení situace je zastavit se a uklidnit skupinu dřív, než se udělá unáhlené rozhodnutí. Jakmile zjistíte, že nevíte přesně, kde jste, zavolejte všechny k sobě, spočítejte se a nahlas řekněte, že jde o běžnou situaci, kterou společně vyřešíte. Zakažte komukoli odcházet stranou, ať už na průzkum, na záchod nebo pro vodu. Paniku nejlépe potlačíte tím, že dáte každému jasný a jednoduchý úkol: jeden drží mapu, druhý kontroluje telefon, třetí se stará o mladší nebo unavené. Mluvte pomalu, krátkými větami, a ptejte se konkrétně, co kdo naposledy viděl – potok, rozcestí, výrazný strom, změnu terénu. Právě první minuty po zabloudění v lese rozhodují o tom, zda skupina zůstane funkční, nebo se rozpadne. Potom si sedněte a udělejte společný plán. Zkuste si vzpomenout, kudy jste šli, a zakreslete trasu do mapy nebo na papír, i když bude přibližná. Zjistěte, kolik je hodin, jaké je počasí a kolik máte světla, vody a jídla. Pokud máte signál, zavolejte na tísňovou linku a nahlaste počet osob, zdravotní stav, přibližnou polohu a viditelné orientační body. Pokud signál nemáte, vyšlete dvojici jen k nejbližšímu vyvýšenému místu nebo k okraji porostu, vždy tak, aby zůstala na dohled, a domluvte se na přesném čase návratu. Nikdy nerozdělujte skupinu na malé skupinky bez jasného úkolu a bez vědomí ostatních. Zároveň si označte místo, kde jste se zastavili – barevným hadrem, větvemi nebo zářezem do stromu, abyste ho poznali, kdybyste se sem museli vrátit. Jestliže se do večera nepodaří najít cestu ani přivolat pomoc, připravte se na nocleh na místě. Najděte chráněné stanoviště mimo padající suché větve, postavte provizorní přístřešek z větví a listí a snažte se udržet teplo společným seděním v kruhu. Šetřete baterie, telefon používejte jen krátce a střídavě, a rozdělte zásoby tak, aby každý dostal alespoň malý doušek a sousto. Mluvte spolu, vyprávějte si nebo zpívejte, protože ticho podporuje strach. Ráno se pokuste znovu zorientovat podle slunce a terénu, případně se vydejte po vodě dolů, pokud je to bezpečné. Vyhněte se strmým svahům a bažinám a každou změnu směru si nahlas opakujte. noční túry hory se zablouděním v lese nemusí skončit špatně, když skupina drží pohromadě, má jasné role a rozhoduje se pomalu a společně.